Rok 1976 byl 1. rokem 6. pětiletky. Nejdůležitějšími úkoly v Kosově v tomto období byla dostavba kulturního domu, vybudování kanalizace, přestavba budovy ZDŠ na mateřskou školu a zlepšení péče o staré lidi. Občané Kosova při plnění těchto úkolů odpracovali tisíce hodin zdarma v rámci různých brigád organizovaných jednotlivými složkami Národní fronty.
Byly upravovány komunikace, vyasfaltována náves, zřízena čekárna na autobusové zastávce.
Na podzim proběhly volby do zastupitelstva MNV.
Místní lidová knihovna měla 1100 svazků, knihy se půjčovaly 1x týdně, knihovnu navštěvovalo 50 čtenářů.
I v tomto roce přes různé obtíže pracoval SSM, Pionýr a Jiskřičky.
Z důvodu nízkého počtu žáků byla zrušena zdejší ZDŠ. Od 1. září 1976 všechny děti školního věku začaly dojíždět do základních škol v Zábřehu. Uvolněná budova po rekonstrukci byla dána k dispozici mateřské škole, která byla až dosud na č. p. 28.
Poměrně vysoký počet obyvatel byl zapojen do činnosti Československého svazu žen (25), Československého červeného kříže (53) a Požární ochrany (15).
Potravinami byli občané zásobování prostřednictvím prodejny Jednota (spotřební družstvo), ta také zajišťovala výkup lesních plodů, 2x týdně do vesnice dojížděla pojízdná prodejna Masna.
V tomto roce se narodily 2 děti (1 chlapec a 1 dívka), zemřelo 7 osob (z toho 2 ženy). Bylo uzavřeno 12 sňatků, ale pouze 3 manželské páry zde zůstaly. Celkový počet obyvatelstva byl 298 (z toho 155 žen).
Dopravní obslužnost: do Kosova vedly 3 autobusové linky: Zábřeh – Tatenice a zpět, Štíty – Strážná – Zábřeh, Zábřeh – Křižanov a zpět. Pro žáky byl zřízen školní autobus, ve dnech pracovního klidu do Kosova zajížděla 2x denně městská doprava.
Jednotné zemědělské družstvo v Kosově mělo v tomto roce 63 členů (včetně důchodců), obhospodařovalo 255 ha orné půdy, na které pěstovalo pšenici, žito, ječmen, oves, brambory, krmnou řepu a pícniny. V živočišné výrobě došlo ke specializaci na chov skotu (450 kusů). Dobytek byl ustájen v kravíně v areálu družstva, a také ve chlévech na č. p. 2. Pro potřeby družstva byla také vybudována opravárenská dílna. Každý člen družstva odpracoval v tomto roce v průměru 53 brigádnických hodin při sklizni i jiných pracích.
Počasí v tomto roce bylo velice proměnlivé, v letních měsících bylo velké sucho a vlivem toho při žních byly malé výnosy.
V tomto roce došlo k menšímu úbytku půdy ze soukromého sektoru, ale předpisy dodávek byly abnormálně zvýšeny a direktivně nařízeny. I přes tyto nepříznivé podmínky se snažila malá skupinka soukromě hospodařících zemědělců obětavě obhospodařovat svoje pozemky.
Koncem roku byla zrušena pošta v Hoštejně a Kosov připadl pod Zábřeh 2 (PSČ 789 02). S tím také skončil svoji službu listonoš Kesselgruber, který v Kosově obětavě sloužil nepřetržitě od roku 1945.
Vzhledem k malému počtu obyvatel a také jeho úbytku, vyvstala otázka – co s kulturním domem?
Kronikář Emil Steidl ve svém zápisu připomněl 40. výročí od založení kroniky a jméno prvního kronikáře Jana Vaňourka z č. 21. Podařilo se také získat jeho fotografii a založit ji do alba č. 1.