V prvních červencových dnech letošního roku jsme měli možnost sledovat úžasná hromadná vystoupení sokolů, sokolek i sokolíků na XVI. všesokolském sletu v Praze. Možná stojí za zmínku, že i v naší obci kdysi vyvíjela činnost Československá obec sokolská.
Roku 1862 Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili největší a nejúspěšnější českou tělovýchovnou organizaci Tělocvičnou jednotu Pražskou (později Pražská tělocvičná jednota Sokol, Československá obec sokolská).
Sokolský spolek v Kosově byl založen roku 1919. Ustavující schůze proběhla 14. listopadu v hostinci pana Kubíčka. Přítomen byl i bratr Malý ze Zábřeha, který v proslovu vyzvedl úlohu Dr. Tyrše a Jindřicha Fügnera, význam tohoto spolku i jeho vztah k náboženství. Na schůzi byl zvolen výbor v tomto složení: starosta Jan Vaňourek, místostarosta Josef Stejskal ml., jednatel Vojtěch Vaňourek, pokladník Jáchym Sedláček, revizoři Jan Tun a František Valenta, cvičitelský sbor vedl Jan Hýbl (náčelník), dalšími členy byli Josef Stejskal ml., Jar. Budina a Vojtěch Němec. Vzdělavatelem byl Jan Šin. V době založení měl spolek 12 žaček a 8 dorostenců.
Roku 1920 se spolek snažil založit fond na vybudování tělocvičny. Zdrojem příjmů byla divadelní vystoupení, veřejná cvičení, dary a sbírky. Odbor si pronajal místnost od mlékařského družstva, zakoupil hrazdu, kruhy, bradla a činku. Místo na cvičení měli na zahradě u pana Josefa Hampla.
Ve 20. letech 20. st. Sokol každoročně pořádal ples, taneční zábavy, divadelní vystoupení, přednášky a účastnil se společných cvičení v okolních obcích – v Dlouhomilově, na Skaličce a v Rovensku. Roku 1923 bylo pořízeno divadelní jeviště, které bylo pojištěno proti požáru na č. 8 v sokolské tělocvičně, pronajaté od bratra Františka Hýbla. V tomto roce ochotníci z Litovle sehráli divadlo ve prospěch kosovského Sokola. Později ještě byla zakoupena schrána na jeviště a žíněnka.
Roku 1929 byl Sokol v Kosově rozpuštěn Čsl. obcí sokolskou pro nedostatečnou a špatnou činnost. V zápisech z r. 1929 se píše o nechuti členstva i ostatního obecenstva k veškeré vzdělávací činnosti. Později sice došlo k oživení činnosti spolku, ale 8. 7. 1930 se členové spolku sešli naposledy a v Protokolní knize Sokola byl učiněn poslední zápis o zrušení místního odboru Sokol. Jeviště bylo předáno odboru Národní jednoty a cvičební nářadí bylo předáno zdejší škole.
