Uvolnění společenského a politického života po r. 1861 umožnilo v českých zemích zakládání různých spolků a měšťanských nebo občanských besed.
- října 1887 byla založena Občanská beseda v Kosově. Tento spolek byl založen za starostování Franiška Šteidla, ten se také stal prvním předsedou. Spolek měl sloužit ke vzdělávání lidu. Měl spoustu příznivců, ale i odpůrců. Fungoval díky nadšení několika pokrokových občanů Kosova (např. učitel Jan Navrátil, Jan Štajgl – první radní, Antonín Soják – rolník, Josef Bezděk – rolník, Vojtěch Vaňourek z čísla 21). Zásluhou tohoto spolku se Kosov stal jednou z nejpokrokovějších obcí v blízkém okolí.
Založení spolku bylo velkou událostí nejen pro kosovské občany, ale i pro lidi z blízkého okolí. Vesnice byla slavnostně vyzdobena slovanskými a rakouskými vlajkami, ratolestmi a věnci. U rychty byla postavena slavobrána, kterou procházeli hosté ze Zábřeha. Delegace Zábřežské besedy byla přivítána střelbou z hmoždířů. Na návsi hrála hudba, zpívaly se „velebné sbory“. Poté se sešli hosté v hostinci u pana Hynka Kubíčka. Na hostinci byl vyvěšen štít s nápisem Občanská beseda a hostinec se stal místem setkávání výboru tohoto spolku. Členové platili poplatek 1 zlatý ročně.
Občanská beseda zajišťovala odebírání a zapůjčování časopisů Našinec, Selské listy, Hospodářský list, Pozor, Národ a škola a Hospodář moravský. Pořádala také výlety, taneční besedy, přednášky a divadelní hry. Členové se také zúčastňovali různých národních slavností v okolí. Dalším úkolem tohoto spolku bylo šíření českých knih. Za tím účelem byla založena obecní knihovna. V roce 1889 měla knihovna 103 svazky. Knihy byly pořizovány buď za spolkové peníze, nebo jako dar od místních vlastenců, příznivců ze Zábřeha a přispěl i knihkupec J. Otto z Prahy.
Občanská beseda zanikla v r. 1906. Většina jejích členů potom přešla do Národní jednoty pro Východní Moravu v Olomouci.
Z Pamětní knihy Občanské besedy:
„O pouti na sv. Jana Nepomuckého vyhrála Beseda dva velké svaté obrazy s barokkovými rámci a darovala je zdejší kapli, kde též na stěně vyvěšeny jsou s nápisem na rubní straně, že je ke cti a chvále Boží darovala Občanská beseda v Kosově 1889.“
„Spolek náš zúčastnil se hojným počtem velkolepé národní slavnosti v Zábřehu, která za účelem odvésti „Matici“ co největší obnos na stavbu české střední školy v Zábřehu, odbývána byla. Na slavnost tu okrášlen byl žebřinový vůz, který spřežení statných koní s nákladem více než 20ti osob táhlo. Vůz byl okrášlen praporečky národních barev a opleten věnci, jako i lípovými ratolestmi. Byla to majestátní jízda přes náměstí v Zábřehu, a zajisté tentokráte o Kosovu povzneslo se vědomí, že obec tato, ač chuda, jest jedna z nejpokročilejších na Severní Moravě, chápající myšlenku našeho národního bytí. Kéž se tak děje v míře ještě větší, by každý z nás pochopil a upevnil základy uvědomělosti do srdce svého, což posud předce jest majetkem jen jednotlivců.“