60. výročí založení Mateřské školy v Kosově
Počátkem září 1962 byla na žádost Místního národního výboru v Kosově otevřena mateřská škola. Ale již před tím od 1. března 1962 byl zřízen zemědělský útulek pro děti matek, které pracovaly v JZD. Útulek vedly Jaroslava Schneiderová a Božena Pěničková. Ředitelkou mateřské školy byla jmenována Zdena Ondráčková, rozená Žáková z Hoštejna. Pěstounkou byla Jaroslava Schneiderová, uklízečkou Anežka Markovičová. V kuchyni se vařilo pro 17 dětí z mateřské školy, pro 14 žáků ZDŠ a pro 4 dospělé. Mateřská škola byla umístěna ve výměně u rychty č. p. 28, která patřila Emilu Steidlovi. Kronikář zhodnotil prostory – třídu, kuchyň i WC jako nevyhovující.
V roce 1963 došlo několikrát k výměně zaměstnanců MŠ. V roce 1965 byla ředitelkou A. Budinová (provdaná Sedláčková). Dětí bylo zapsáno 20 – 25. Byly vymalovány třídy, kuchyň, šatny a zakoupen nový nábytek a hračky. R. 1967 byla pomocnou učitelkou Anna Navrátilová z Kosova a po ní Božena Pěničková z Kosova. Na podzim roku 1969 se ve školce vyskytlo devět případů onemocnění úplavicí. V roce 1970 byla rozšířena smlouva s majitelem budovy MŠ panem Emilem Steidlem. Byly pronajaty další dvě místnosti, které byly adaptovány na ložnice. Na dětském hřišti byly instalovány průlezky, kolotoč a houpačky. V roce 1971 byla pořízena dřevěná besídka.
V 70. letech bylo založeno Sdružení rodičů a přátel školy, členové se často zúčastňovali a pomáhali při různých kulturních akcích a besídkách, na těch vystupovaly děti z MŠ spolu s dětmi ze ZDŠ. V roce 1976 do MŠ docházelo pouze 12 dětí, proto zde byly přijímány i děti ze Zábřeha a jiných okolních obcí.
Ve školním roce 1975/1976 byl stav žáků na zdejší základní devítileté škole tak nízký (16), že z rozhodnutí ONV v Šumperku byla škola zrušena. Budova školy (č. p. 75) zůstala úplně prázdná, a proto bylo rozhodnuto, že sem bude přesunuta mateřská škola. Po nákladné rekonstrukci, do které se zapojila místní stavební skupina MNV a brigáda SRPŠ i místních občanů, sem bylo přesunuto veškeré zařízení MŠ z č. p. 28. Od 1. září tak mohl být zahájen provoz v nově a moderně upravené MŠ. K doplnění potřebného počtu dětí byl zajištěn autobusový dovoz a odvoz 20 dětí ze Zábřeha a Pivonína.
65. výročí založení Jednotného zemědělského družstva v Kosově
Ještě na počátku roku 1957 všichni rolníci v Kosově hospodařili soukromě. Ale v průběhu roku přikročil nově zvolený Místní národní výbor v Kosově k plnění svého programu, který zahrnoval i socializaci vesnice. MNV uspořádal několik besed se zemědělci, na kterých se projednávala možnost založení jednotného zemědělského družstva. Zemědělci však pro tuto myšlenku neměli pochopení, a tak přesvědčovací kampaň probíhala i nadále. Kampaň vyvrcholila v měsíci září, kdy do obce přišli agitátoři z KNV, kterým se soustavnou přesvědčovací prací podařilo získat několik rolníků ke vstupu do JZD.
Dne 24. září 1957 svolal MNV ustavující schůzi družstva, která proběhla v hostinci u Hýblů. Na této schůzi bylo ustaveno jednotné zemědělské družstvo, do jehož čela byli zvoleni Jan Opravil, Vojtěch Vaňourek, Jan Thun, Bohuslav Steidl, Emil Steidl, Zdenka Hamplová a Anna Kristková. Tímto dnem začala pro většinu zemědělců nová cesta. Na podzim se objevil na polích první pásový traktor, aby připravil půdu pro příští úrodu. Vhodná pole byla scelena a ozimy již byly zasety do větších celků, aby sklizeň mohla být provedena stroji.
V následujícím roce nemělo JZD ještě společné ustájení dobytka. Proto byly nejdříve adaptovány dosavadní stáje, aby mohl být dobytek alespoň sveden. Pro tento účel byly vybrány chlévy v několika statcích, a to č. p. 1, 2, 21 a 40 pro dojnice a č. p. 19, 21, a 22 pro mladý dobytek. Statky č. p. 21, 32 a 40 jako vepříny a v č. 23 a 91 jako konírny. Nákladem 50.000 Kčs byla zbudována první drůbežárna na zahradě Josefa Blažka.
JZD mělo v roce 1958 60 členů a obhospodařovalo 257 ha zemědělské půdy. Z toho bylo 180 ha orné půdy, ostatní byly louky a pastviny. Soukromý sektor v tomto roce obhospodařoval 83 ha půdy. Představenstvo mělo 7 členů, revizní komise 4 členy. Předsedou družstva byl Jan Opravil, agronomem Jan Thun, účetním Vojtěch Vaňourek, zootechnikem Bohuslav Steidl, pokladníkem Emil Steidl a skladníkem Josef Blažek.
První společné žně, sklizeň okopanin a ostatní práce probíhaly za velmi špatného počasí a nedostatečně organizované práce. Avšak JZD splnilo všechny plánované dodávky a dosáhlo těchto výnosů polních plodin: pšenice – 15 q, žito – 18,7 q, ječmen – 20 q, oves 19,5 q a brambory 125 q z ha.
V roce 1959 předsedkyní družstva byla zvolena Jarmila Beranová. K obdělávání půdy mělo JZD 1 traktor, 3 secí stroje, 1 samovaz, 1 mlátičku, 2 vyorávače brambor, 1 rozmetadlo hnojiv, 6 obracečů sena, 2 výfuky sena a 1 výfuk zrna a závěsná zařízení za traktor.
Pro živočišnou výrobu byly upraveny další menší chlévy a vybudována další drůbežárna na č. p. 2 pro 300 slepic. Ve společném ustájení bylo 79 krav, 98 kusů ostatního hovězího dobytka, 14 prasnic, 98 prasat, 16 koní a 627 slepic. Kromě obilnin se v tomto roce pěstoval také len a jiné olejniny, brambory a krmná řepa.
Dobré hospodaření v tomto roce se projevilo na výši odměn družstevníkům. Za pracovní jednotku bylo vypláceno v penězích i naturáliích 20 Kčs. Pracovní jednotka byla veličina, na základě které se provádělo odměňování pracovníků. Jednalo se o normativy množství práce, která musela být vykonána pro získání jedné jednotky (např. plocha vyjednocené a okopané řepy, plocha vypletých brambor, množství naloženého nebo rozházeného hnoje, plocha zoraného pole, počet snopů vložených do mlátičky, počet podojených krav atd. atd.). Za odpracované jednotky se v běžném měsíci vyplácela pracovníkům zálohová odměna a na konci roku se podle dosaženého hospodářského výsledku družstva vypočítal doplatek, který se vyplácel po uzavření účetnictví najednou.
V následujícím roce 1960 se nepatrně zvýšil počet členů, byla zakoupena další mechanizace. Pro představu kolik lidí tehdy bylo v zemědělství zaměstnáno: v rostlinné výrobě pracovalo 48 družstevníků, v živočišné 19 a ve stavební skupině 3 družstevníci.
V rámci celostátní akce slučování drobných JZD byla od 1. ledna1962 sloučena JZD Kosov a JZD Hoštejn – po několika společných schůzích a agitaci bylo sloučení schváleno členskými schůzemi obou JZD. Předsedou se stal Ing. František Dudek. V tomtéž roce byla zahájena stavba kravína. V následujícím roce byl předsedou p. Pelikán.
Na výroční schůzi, která se konala v únoru 1968, bylo k JZD Kosov a Hoštejn připojeno ještě JZD Hněvkov. Po sloučení těchto družstev byl předsedou zvolen Vít Wiedermann z Hněvkova, agronomem Petr Doubrava z Hněvkova a mechanizátorem Ladislav Habiger z Hoštejna.
2. února 1972 bylo v Zábřehu schváleno sloučení JZD Hněvkov, Kosov a Hoštejn s JZD Zábřeh. Tento celek potom nesl název Jednotné zemědělské družstvo Československo-sovětského přátelství Zábřeh (JZD „ČSSP“ Zábřeh), které takto hospodařilo až do roku 1989. V roce 1990 začala probíhat transformace zemědělských družstev. JZD „ČSSP“ Zábřeh se po transformaci přejmenovalo na ZOD Zábřeh (Zemědělské obchodní družstvo). Každé transformované družstvo mělo za povinnost vydávat majetek členům – oprávněným osobám ve lhůtě 7 let, což bylo velmi těžké, proto začaly vznikat nové obchodní společnosti nebo družstva, do kterých vložily své transformační podíly osoby, které chtěly hospodařit společně. Tak vzniklo 24. 9. 1993 dnešní Agrodružstvo Zábřeh.
Pro srovnání technického a technologického pokroku:
JZD Kosov obhospodařovalo v roce 1958 257 hektarů, pracovalo tam 70 pracovníků, výnosy srovnatelných plodin byly u pšenice 15 q/ha a ječmene 20 q/ha, chovalo se 175 ks hovězího dobytka, 14 prasnic, 98 prasat, 16 koní a 627 slepic.
Agrodružstvo Zábřeh obhospodařuje 1800 hektarů, pracuje tam 47 pracovníků, výnosy pšenice jsou v průměru kolem 70 q/ha, ječmene 60 q/ha, chová se kolem 800 ks dojného skotu a 300 ks masného skotu.
120. výročí založení Rolnického mlékařského družstva v Kosově
Mlékárenský průmysl se u nás začal rozvíjet po roce 1870, kdy výroba mléka stačila pokrýt nejen potřebu zemědělců, ale začaly vznikat i přebytky. Za první republiky zpracovávaly mléko drobné soukromé nebo družstevní mlékárny a několik větších akciových společností. Kromě másla vyráběly i tvaroh a sýry. V roce 1934 byla uzákoněna povinná pasterizace mléka, čímž se omezil výskyt slintavky a dalších chorob, které měly původ v mléku syrovém a špatně ošetřeném.
Rolnické mlékařské družstvo v Kosově bylo založeno r. 1902. Ředitelem byl zvolen Emil Steidl, pokladníkem Jan Vaňourek a kontrolorem Jan Soják. Ustavující valná hromada se konala v hostinci č. 8 za přítomnosti ředitele Ivana Čížka a učitele Ed. Raška z hospodářské školy v Lošticích.
Mlékařské družstvo zakoupilo chalupu č. 9 a na jejím místě postavilo budovu mlékárny. Stavba byla později rozšířena o jedno poschodí, kde byla zřízena kancelář pro záložnu a obec.
Členy mlékařského družstva (společenstva) byli rolníci z Kosova, ale i z Hoštejna, Hněvkova a Pivonína. Jeden podíl stál 20 Kč. V roce 1933 mělo družstvo 78 členů. Mlékárna byla v provozu až do okupace. Její máslo patřilo k nejlepším a vozilo se až do Prahy.
V květnu 1945 byla mlékárna opět uvedena do provozu, ale po pěti měsících byl provoz definitivně ukončen. Obec Kosov byla dodáváním mléka přidělena do mlékárny v Krasíkově. V roce 1948 byla budova mlékárny prodána obci.
135. výročí založení Občanské besedy v Kosově
23. října 1887 byla založena Občanská beseda v Kosově. Tento spolek byl založen za starostování Františka Steidla, ten se také stal jeho prvním předsedou. Spolek měl sloužit ke vzdělávání lidu. Měl spoustu příznivců, ale i odpůrců. Fungoval díky nadšení několika pokrokových občanů Kosova (např. učitel Jan Navrátil, Jan Štajgl – první radní, Antonín Soják – rolník, Josef Bezděk – rolník, Vojtěch Vaňourek – rolník z čísla 21). Zásluhou tohoto spolku se Kosov stal jednou z nejpokrokovějších obcí v blízkém okolí.
Založení spolku bylo velkou událostí nejen pro kosovské občany, ale i pro lidi z blízkého okolí. Vesnice byla slavnostně vyzdobena slovanskými a rakouskými vlajkami, ratolestmi a věnci. U rychty byla postavena slavobrána, kterou procházeli hosté ze Zábřeha. Delegace Zábřežské besedy byla přivítána střelbou z hmoždířů. Na návsi hrála hudba, zpívaly se národní písně . Poté se sešli hosté v hostinci u pana Hynka Kubíčka. Na hostinci byl vyvěšen štít s nápisem Občanská beseda a hostinec se stal místem setkávání výboru tohoto spolku. Členové platili poplatek 1 zlatý ročně.
Občanská beseda zajišťovala odebírání a zapůjčování časopisů Našinec, Selské listy, Hospodářský list, Pozor, Národ a škola a Hospodář moravský. Pořádala také výlety, taneční besedy, přednášky a divadelní hry. Členové se také zúčastňovali různých národních slavností v okolí. Dalším úkolem tohoto spolku bylo šíření českých knih. Za tím účelem byla založena obecní knihovna. V roce 1889 měla knihovna 103 svazky. Knihy byly pořizovány buď za spolkové peníze, nebo jako dar od místních vlastenců a příznivců ze Zábřeha. Přispěl také knihkupec J. Otto z Prahy.
Občanská beseda zanikla v r. 1906. Většina jejích členů potom přešla do Národní jednoty pro Východní Moravu v Olomouci.