Kosov před 100 lety
(1923)
Zápis v Pamětní knize obce Kosov za rok 1923 je opět poměrně stručný, proto uvádím doslovné znění:
„V roku 1923 dne 2. ledna zemřela stará selka pí. Josefa Vaňourková, která jako dobroditelka chudiny byla želena.
V tomto roce snesla se nad obcí bouře a krupobití a průtrž mračen. Západní část katastru obce byla též krupobitím postižena, bouře tato nenadělala zvlášť nějakých škod, ačkoliv krup mezi plodinami bylo plno. Zato ale východní část katastru byla krupobitím na celých 100% poškozena. Bouře tato byla v době po odkvětu osení, takže toto bylo prázdné, nemělo na zrno nic nasazeno. Z pole se tedy sklízela pouhá sláma.
V měsíci červenci vyhořela stodola od čís. 39. Toho ještě roku vyhořel na Dolním Konci vsi obecní dům čís. 78.
Také toho roku byly provedeny obecní volby. Do obecního zastupitelstva byli zvoleni … (kronikář nedoplnil).
Při volbě starosty byl zvolen Jan Soják, rol. č. 40.
Do finanční komise byli zvoleni…“ (kronikář opět nedoplnil).
Kosov před 50 lety
(1973)
V roce 1973 (ve 3. roce 5. pětiletky) probíhala výstavba kulturního domu, která měla být dokončena do konce pětiletky. Stavebníci se však v průběhu stavby potýkali s různými – technickými, finančními i materiálními problémy.
Byla také dokončena výstavba mechanizačního střediska a bytovky, obnovena elektroinstalace ve zdejší ZDŠ, byl vykoupen dům č. p. 8 (Sojákova hospoda), který byl určen k demolici a byly provedeny úpravy obou hřišť (u hřbitova a poblíž bytovky). Během léta bylo provedeno kabelování telefonního vedení do země.
Ve zdejší základní devítileté škole bylo ve školním roce 1973/74 evidováno v 1. – 4. ročníku 20 žáků (13 hochů a 7 dívek). V MŠ bylo přihlášeno 19 dětí ve věku 2 – 6 let. Na místo dosavadní ředitelky Evy Burešové, která se odstěhovala, nastoupila Jitka Martináková z Tatenice.
Kulturní dění v tomto roce podle kronikáře Emila Steidla poněkud stagnovalo, což bylo způsobeno úbytkem obyvatelstva, ale i nedostatkem vhodných prostor.
Kronikář kladně hodnotí oslavy 25. výročí Vítězného února, vznik BSP (brigáda socialistické práce) v JZD, spolupráci jednotlivých složek NF, zapojení mládeže do SSM a Pionýrské organizace. Po několika letech se opět začalo zapisovat do kroniky. Místní lidová knihovna měla v tomto období 1150 knih, vypůjčeno bylo 700 svazků.
V kině se kvůli havarijnímu stavu promítalo pouze ojediněle.
Všechny složky Národní fronty se podílely na různých oslavách, brigádách, přednáškách a sběru odpadových surovin. Socialistický svaz mládeže měl 26 členů, klubovna byla v tomto roce přestěhována od Opravilů z č. 19 do místnosti při požárním skladišti. SČČK (Červený kříž) 13. ledna uspořádal tradiční ples, SČPO (požárníci) zorganizovali hodovou zábavu.
V Jednotném zemědělském družstvu (JZD ČSSP Zábřeh) došlo k různým organizačním změnám, řízení probíhalo ze Zábřeha, bylo zrušeno pěstování lnu a travních semen. Bylo navýšeno pěstování obilnin a brambor. Na Horách byl zlikvidován starý třešňový sad o výměře 2 ha, zvětšila se tak plocha pastvin. V živočišné výrobě dochází k většímu zaměření na chov hovězího dobytka.
Několik jedinců se stále ještě živilo jako samostatně hospodařící rolníci. 31. ledna 1973 byly těmto zemědělcům odebrány průkazy na zlevněné nákupy hnojiv, osiva a jiných potřeb. Toto opatření je velmi citelně postihlo.
Zásobování obyvatelstva potravinami zajišťovala prodejna Jednoty a pojízdná prodejna Masny (2x týdně). V provozu bylo také místní pohostinství.
Při MNV vznikly DNP (drobné neplánované provozovny), které zajišťovaly autodopravu a různé zemní práce.
V roce 1973 se narodilo 6 dětí (4 dívky a 2 chlapci) a zemřelo 6 osob (z toho 3 ženy). 11 osob bylo přihlášeno k pobytu, 19 bylo odhlášeno. Byly uzavřeny 4 sňatky.