Zápis z roku 1924 v Pamětní knize obce Kosov chybí, žádné informace jsem nenašla ani v kronice Občanské besedy. Údaje o roku 1974 jsou velmi obsáhlé, vybrala jsem pouze ty nejdůležitější.
V roce 1974 pokračovala výstavba kulturního domu, byla však provázena různými problémy, např. nedostatkem stavebního materiálu. Vázly také stavební práce, neboť firma OSP Zábřeh neplnila svoje závazky.
Dalším velkým počinem bylo rozšíření a doplnění elektrifikace obce. Elektrické vedení bylo rozšířeno od rychty ke hřbitovu a od JZD k vodojemu a oběma samotám na Horách. Pokračovalo také budování kanalizace a byla dokončena úprava hřiště na Klínku.
Tradiční kosovská pouť se konala 18. května. Do vsi přijely houpačky, kolotoč a střelnice. Hasiči spolu se členy SSM uspořádali společenské hry a taneční zábavu. Během letních měsíců svazáci také zorganizovali několik diskoték, zájezdy do divadla a výlety.
Kronikář Emil Steidl připomněl 80leté výročí pobytu spisovatelky Růženy Svobodové v Kosově a čtení úryvků z jejího spisku V odlehlé dědině.
Poměrně často byla navštěvována místní lidová knihovna a v zimních měsících kino. Celkem bylo promítnuto 21 filmů.
Ve školním roce 1974/75 bylo ve zdejší základní devítileté škole zapsáno 15 dětí. Ředitelkou byla Anna Neumannová ze Šumperka. V mateřské škole bylo zapsáno 15 dětí. Děti ze ZDŠ i z MŠ se často podílely na různých oslavách (Vítězný únor, MDŽ, 1. máj, osvobození, MDD, SNP, VŘSR), lampionových průvodech a hrách. Těchto akcí se také zúčastňovali členové SSM a pionýrské organizace, která byla v Kosově založena právě v tomto roce.
Svaz požární ochrany měl 15 členů, předsedou byl Ladislav Mrázek a jednatelem Jaroslav Vavroušek. Československý červený kříž měl 40 členů, jeho předsedkyní byla paní Marie Černá.
V roce 1974 v Kosově žilo 327 osob, narodilo se 6 dětí, z toho 2 dívky. Zemřelo 5 osob, z toho 1 žena.
Zásobování potravinami obstarávala prodejna Jednota. Ta také vykupovala od občanů vejce a lesní plody. Zásobování masem zajišťovala pravidelně (a občas také dostatečně) pojízdná prodejna.
Byla naplánována výstavba zahrádkářské kolonie ve svažitém terénu za vesnicí – ve Žlabu.
Část obyvatelstva byla zaměstnána v místním JZD a u MNV, někteří dojížděli na pilu do Hoštejna, do průmyslových podniků v Zábřeze i jinde. V obci bylo i několik samostatně hospodařících rolníků.